Úzkost je stav, který se vyznačuje pocity napětí, obav a strachu. Může vzniknout jako reakce na konkrétní situaci nebo bez zjevného důvodu. Zatímco mírná úzkost může motivovat k řešení problémů, chronická a intenzivní úzkost má negativní dopad na každodenní život člověka. Více o úzkosti si můžete přečíst ve článku zde.

Úzkostné poruchy jsou velmi často se vyskytující skupinou psychických poruch. Některým typem úzkostné poruchy onemocní během svého života až 15 % populace. Se zahájením terapie úzkostných poruch je důležité začít včas, aby se předešlo rozvoji onemocnění.

Lidé trpící agorafobií mají intenzivní strach ze situací, jako je například používání veřejné dopravy, pobyt na otevřeném prostranství, pobyt v uzavřených prostorách, stání ve frontě nebo v davu lidí.

Lidé s touto fobií se těmto nepříjemným situacím často vyhýbají. Částečně proto, že si myslí, že by pro ně nebylo možné odejít v případě, že by se u nich objevily panické reakce nebo jiné nepříjemné projevy. Nejhorší forma agorafobie může i způsobit, že člověk nebude schopen opustit svůj domov.

Tato porucha obvykle zahrnuje přetrvávající pocit úzkosti nebo strachu, který může narušovat každodenní život. Není to totéž jako občasné obavy z různých věcí nebo prožívání úzkosti v důsledku stresujících životních událostí. Lidé trpící GAD zažívají časté úzkostné stavy po celé roky.

Mezi některé příznaky generalizované úzkostné poruchy patří například pocit neklidu, rozrušení nebo napětí, snadná unavitelnost, potíže se soustředěním, podrážděnost, bolesti hlavy, svalů, žaludku nebo jiné nevysvětlitelné bolesti.

U smíšené úzkostně depresivní poruchy se mísí příznaky úzkosti s příznaky deprese, ale ani příznaků deprese ani příznaků úzkosti není tolik, aby umožnily diagnózu depresivní poruchy či některé z úzkostných poruch.

Vzhledem k tomu, že příznaky deprese jsou méně hluboké než u depresivní poruchy a příznaky úzkosti méně výrazné než u úzkostných poruch, často bývá tato porucha okolím podceňovaná.

Lidé s panickou poruchou mívají časté a nečekané záchvaty paniky, takzvané panické ataky. Ne u každého, kdo zažije záchvat paniky, se ovšem vyvine panická porucha.

Často se lidé obávají, kdy přijde další záchvat, a aktivně se snaží předcházet budoucím záchvatům tím, že se vyhýbají místům, situacím nebo chování, které si s nimi spojují. Záchvaty paniky se mohou objevovat několikrát denně nebo jen zřídka, několikrát za rok.

Úzkost z odloučení je často považována za něco, s čím se potýkají pouze děti. Separační úzkostnou poruchou však mohou trpět i dospělí.

Jedinci, kteří jí trpí, se obávají odloučení od blízkých osob. Často se bojí, že by se jejich blízkým mohlo stát něco zlého, když nebudou spolu. Tento strach je nutí vyhýbat se tomu, aby byli sami nebo daleko od svých blízkých. Mohou pociťovat intenzivní strach, pokud má k odloučení dojít.

Sociální úzkostná porucha je intenzivní, přetrvávající strach z toho, že Vás ostatní budou pozorovat a soudit. Lidé trpící sociální úzkostnou poruchou mohou pociťovat obavy ze společenských situací tak intenzivní, že se mohou absolutně vymykat jejich kontrole. Některým lidem může tento strach bránit v chození do práce, do školy nebo vykonávat jiné každodenní činnosti.

Příznaky sociální fobie, které mohou lidé zažívat, bývají například červenání, pocení nebo třes, bušení srdce, bolesti žaludku, strnulé držení těla, mluvení příliš tichým hlasem, potíže s navazováním očního kontaktu nebo vztahu s lidmi, které neznají. Také to mohou být pocity rozpaků nebo strach, že je lidé budou negativně hodnotit.

Mezi příklady specifických fobií patří strach z:

Řada příznaků se překrývá s úzkostnými poruchami. Mohou to být agorafobické projevy (vyhýbání se místům), vtíravé myšlenky týkající se traumatu či stavy, které připomínají panickou ataku.

Většina příznaků je podobná jako u úzkostných poruch, ale nějakým způsobem souvisí přímo s traumatem. Pokud někdo zažil autonehodu, bude se vyhýbat řízení, nasednutí do auta nebo třeba i jen obrázkům aut.

Typické příznaky, které se nevyskytují v takové míře u jiných úzkostných poruch, jsou flashbacky a noční můry týkající se traumatu. Pokud PTSD přechází do chronicity, málokdy pomohou pouze léky a je potřeba pracovat psychoterapeuticky, často je potřeba pracovat přímo s traumatem. PTSD mívá závažnější průběh než úzkostné poruchy.

Vtíravé (obsedantní) myšlenky jsou přítomny i u fobií (ale jsou specifické podle typu fobie), stejně tak se OCD mohou velmi podobat somatizační poruchy (např. hypochondrická porucha).

Obsedantně kompulzivní příznaky mohou být i u jiných poruch, časté jsou zejména u GAD, ale v menší míře. U OCD jde také o úzkost - pacient má úzkost, kterou doprovází vtíravé myšlenky, následně dělá kompulze, které úzkost na chvíli ztlumí, ale potom opět roste. V podstatě se dá říct, že jde o vyhrocenou formu jednoho typu úzkostné poruchy.

Úzkosti se nedá kompletně zbavit. Je přirozenou součástí života. Lze ji snížit, pokud delší dobu negativně ovlivňuje prožívání nebo vykonávání důležitých činností. Dvěma hlavními způsoby léčby úzkostných poruch je psychoterapie a farmakoterapie.

Psychoterapie zahrnuje spolupráci s terapeutem a má za cíl zmírnit příznaky úzkosti. Může být účinnou léčbou. Nejúčinnější formou psychoterapie pro úzkostné poruchy je kognitivně behaviorální terapie (KBT). Zaměřuje se na výuku konkrétních dovedností, které vám pomohou zbavit se nepříjemných příznaků a postupně se vrátit k činnostem, kterým jste se kvůli úzkosti vyhýbali.

Ke zmírnění příznaků úzkosti se používá několik typů léků v závislosti na typu úzkostné poruchy, kterou trpíte, a na tom, zda máte i jiné psychické nebo fyzické zdravotní problémy. K léčbě úzkostných poruch se používají také antidepresiva. Tyto léky slouží ke krátkodobé úlevě od příznaků úzkosti a nejsou určeny k dlouhodobému užívání.

Mindwell nabízí systematické řešení jak se dostat z deprese, úzkosti nebo syndromu vyhoření. Díky unikátní asynchronní péči v České republice je odborná péče o duševní zdraví dostupná bez čekání na termín, z pohodlí domova a s důrazem na soukromí.

V programu Úzkost se dozvíte, jak úzkost vzniká a jak jí lépe porozumět. Zjistíte, jak pracovat s úzkostnými myšlenkami a naučíte se systematicky řešit své obavy. Program je založen na principech kognitivně-behaviorální terapie (KBT).

• Mindwell e-book (2023) Pečujte o své duševní zdraví pomocí KBT. Mindwell
• Midwell programy (2023) Naše programy. Mindwell
• NIMH (2023) Anxiety Disorders. National Institute of Mental Health
• Mayo Clinic Staff (2018) Anxiety disorders. Mayo Clinic
• Smitha Bhandari, MD (2023) Anxiety disorders. WebMD
• Olivia Guy-Evans, MSc (2023) Do You Know The Difference Between Panic And Anxiety? SimplyPsychology
• Dr Ian Nnatu, What is the Difference Between a Panic Attack and an Anxiety Attack? Priory Group
• NZIP, Úzkostné poruchy: co to je? Národní zdravotnický informační portál
• Franzi Ross (2018) Stress vs. Anxiety – Knowing the Difference Is Critical to Your Health. Mental Health First Aid
• Jayne Leonard (2023) What does anxiety feel like, and how does it affect the body? Medical News Today
• Praško J., Buliková B., Sigmundová Z. (2009) Depresivní porucha a jak ji překonat. Galén



• Praško J., Herman E., Hovorka J., Pašková B., Prašková H. (2003) Smíšená úzkostně depresivní porucha. Galén