Že počasí má vliv na to, jak se cítíme, je obecně známý fakt, se kterým má v různé míře osobní zkušenost nejspíše každý z nás. Ovlivňuje nás například teplota vzduchu, jeho vlhkost a tlak, množství srážek, oblačnost, vítr, sluneční aktivita. Nesmíme pominout třeba i bouřku, mlhu, kroupy či silné srážky a stejně tak vliv měsíce. Říká se jim klimatické faktory. Ty ovlivňují nejen naši náladu, psychické obtíže, mezi které patří například i deprese, ale mohou se projevit také v oblasti zdravotních problémů, jako jsou bolesti hlavy, únava, problémy se spánkem a další.

Meteosenzitivita je pojem označující citlivost na změny počasí. Nejvíce jí pociťují starší a nemocní lidé, kteří jsou obecně senzitivnější vůči změnám. Mezi další skupiny, které jsou vnímavější, můžeme zařadit ženy, které o změnách nálad a bolestech související se změnou počasí, mluví více než jejich protějšky. A do této kategorie spadají taktéž lidé žijící ve městech, kteří jsou odtrženější od přirozeného biorytmu. Ostatní skupiny mohou ale změny taktéž pociťovat, obzvláště pokud u nich dojde k psychickému vyčerpaní.

Věda a výzkumy již dávno prokázaly přímou souvislost mezi množstvím světla a psychikou. Délka a intenzita vystavení se dennímu světlu je spojena s regulací procesů v mozku. Jde zejména o souvislost mezi světlem a množstvím serotoninu.

Pokud je zamračené počasí nebo je delší období, kdy je málo slunečního světla, tělo serotoninu vyrobí méně. Stejně tak nám chybí v takovýchto klimatických podmínkách vitamín D, který si tělo tvoří až z 90 % právě ze slunečních paprsků (10 % získáváme ze stravy). To je v našich zeměpisných šířkách typické pro období podzimu a zimy. Proto jsou tato dvě roční období tak často spojována s vyšším výskytem deprese.

V důsledku takového počasí tedy dochází k nerovnováze určitých chemických látek v našem mozku, známých pod pojmem hormony, které plní funkci tzv. neurotransmiterů. Jejich úkolem je „přepravovat“ informace mezi jednotlivými neurony. Tím spouští v našem mozku konkrétní reakce.

Jedním z nejdůležitějších hormonů je právě zmíněný serotonin. Ten se v centrálním nervovém systému účastní procesů, které se podílejí na vzniku nálad. Nedostatek serotoninu způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů. Tím způsobuje změny nálady, celkovou depresi, poruchy spánku, podrážděnost nebo až agresivitu.

Významnou roli hraje také neurotransmiter melatonin, který ovlivňuje tzv. cirkadiánní rytmy – tedy například našemu tělu říká, kdy má spát a kdy má být vzhůru. Nerovnováha v jeho tvorbě je také považována za jeden z mechanismů, které mohou depresi způsobovat.

Sezónní afektivní porucha (SAD - seasonal affective disorder), často známá jako tzv. podzimní či zimní deprese nebo také zimní smutek, je typ deprese, který souvisí se změnou počasí. Pokud u sebe pozorujete pravidelně každoročně příznaky deprese vždy s příchodem podzimního a zimního období, je vysoce pravděpodobné, že sezónní afektivní poruchou trpíte.

Mezi nejtypičtější příznaky patří zvýšená spavost, nedostatek energie, zvýšená chuť k jídlu, přejídání se, které bývá spojeno s přibíráním na váze, poruchy koncentrace, dráždivost, zvýšená senzitivita a interpersonální problémy.

Průzkumy ukazují,že prevalence zimní SAD ve všeobecné populaci je mezi 4-9 %. Až 20 % populace může mít subsyndromální rysy. Frekvence SAD je lehce zvýšená mezi příbuznými nemocných s potvrzenou SAD. Pacienti se SAD často trpí mírnou depresí. Vyskytnou se však také případy s těžkou depresí. 

Málokdo ví, že existuje také deprese letní. Ta se objevuje v létě a způsobuje ji nadměrné horko a sluneční svit. Vysoké teploty totiž pro naše tělo představují stres. Letní depresi provází nejčastěji nespavost, nechutenství a úbytek na váze.

SAD neboli sezónní depresivní porucha má mnoho příznaků. Objevují se začátkem podzimu a mizí s příchodem jara, občas později. Mezi hlavní příznaky patří následující:

• Ztráta nálady, radosti, zájmu a pocity prázdnoty

• Ztráta koncentrace, roztěkanost

• Horší nálada v odpoledních hodinách

• Pocit nespokojenosti a netrpělivosti

• Zpomalení až letargie

• Podrážděnost, sklony k afektivnímu jednání

• Přejídání, přibírání na váze

• Hypersomnie, pocity únavy

• Snížení či ztráta libida

U některých pacientů, kteří se léčí se sezónní afektivní poruchou, je potřeba zahájit farmakologickou léčbu konvenčními antidepresivy. V posledních letech je ale stále populárnější terapie jasným světlem, a to jak mezi odborníky, tak pacienty.

Sezónní afektivní porucha je velmi účinně léčena právě pomocí fototerapie. Vlivu světla na lidskou duši si všimli a cíleně jej využívali již staří Řekové před zhruba 2 tisíci lety. Při fototerapii jde o vystavení se zdroji záření potřebné vlnové délky v bezpečném prostředí. Nejúčinnější je, provádí-li se v ranních hodinách. Léčba světlem či fototerapie se dnes stala základem léčby zimního typu sezónních afektivních poruch. 

Fototerapie je jednou z metod kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Při léčbě deprese se využívají různé KBT techniky, které společně tvoří vysoce efektivní systém léčby.

KBT techniky jsou způsoby práce s vlastními emocemi, myšlenkami, tělesnými prožitky, které vycházejí z kognitivně-behaviorální terapie. Jak napovídá její název, je to terapie, která pracuje současně s kognicí i chováním. Tedy zjišťuje, jak konkrétně my sami zpracováváme informace o okolním světě, událostech, druhých lidecha, sobě samých a jak na tato zjištění reagujeme. Ať již zmíněnými myšlenkami, emocemi, tělesnými prožitky či chováním. A jak se zjištěními efektivně pracovat. Tedy hledá efektivní způsoby řešení situací, nakládání s emocemi, učí se zdravým náhledům na realitu.

KBT techniky jsou určeny pro každodenní využívání v běžném životě. Po jejich osvojení vám budou sloužit po celý život, bude záležet jen na vás, zda a v jaké míře je do svého života začleníte.

Jednou z KBT metod uplatňovaných při procesu léčby deprese je již zmíněná fototerapie. Dále pak například bludný kruh či práce s tzv. automatickými negativními myšlenkami, konkrétně jejich zaznamenávání. Bludný kruh nám pomáhá uvědomit si, v jakých situacích se u nás spouští zatěžující myšlenky či představy (automatické negativní myšlenky), nepříjemné emoce, pojmenovává je, stejně jako tělesné prožitky, které během myšlenek zažíváme a především odhaluje, jak fakticky ovlivňují naše chování a jaké má toto myšlenkami vyvolané chování krátkodobé a dlouhodobé důsledky.

Učí nás těchto situací si v životě všímat a tím, že je dokážeme definovat a uvědomovat si je, můžeme se na ně účinně připravit, pracovat s jejich důsledky. Což je již dalším krokem a další KBT technikou.

Mindwell nabízí digitální terapeutické programy založené na principech kognitivně-behaviorální terapie (KBT), které se zaměřují na řešení deprese, úzkosti nebo syndromu vyhoření. Programy byly vytvořeny nejlepšími odborníky na KBT v České republice, psychiatry a psychoterapeuty. Je možné je absolvovat kdykoliv, v pohodlí a soukromí domova.

V programu Deprese se dozvíte, jak depresi lépe rozumět a jak s ní bojovat. Naučíte se, jak pracovat s vašimi automatickými myšlenkami a jak úspěšně změnit svůj postoj k sobě.

(Psychiatrie pro praxi ISSN: 1213-0508 e-ISSN: 1803-5272 Stát vydání časopisu: CZ Rok: 2008 Ročník: 9 Číslo: 2 Strany: 72-76 Sezónní afektivní porucha a léčba jasným světlem Praško Ján; Brunovský Martin; Závěšická Lucie; Doubek Pavel)

NAVAROVÁ, Sylvie. SylvieNavarova.cz [online]. [cit. 2025-01-15]. Dostupné z: https://sylvienavarova.cz/dotaz/meteosenzitivita/