Data Národního ústavu duševního zdraví potvrzují, že více než polovina gayů a leseb a třetina bisexuálních osob zažívá alespoň jednu duševní poruchu. Mezi hlavní příčiny zhoršeného duševního zdraví LGBT+ komunity patří souběh různých faktorů, například diskriminace, stigmatizace a minoritní stres. Ale také třeba internalizována homofobie, což je stav, kdy člověk s menšinovou sexuální orientací přejímá negativní předsudky a názory vůči LGBT+ komunitě, se kterými vnitřně nesouzní, ale činí tak, protože si přeje být přijatý.

Podle dat Národního ústavu pro duševní zdraví se s duševními potížemi potýká více než polovina lidí homosexuální orientace a třetina bisexuálních osob. U heterosexuální většiny jde o necelých 19 %. Sebevražedné myšlenky přiznává čtvrtina gayů a leseb, zatímco u heterosexuálních osob je to 5,7 %. Závěry NUDZ potvrzují i data z výzkumu Masarykovy univerzity.

Ten ukázal, že v průměru až 40 % LGBT+ populace je ohroženo vysokým rizikem vzniku deprese a úzkosti. Přesná procenta se odvíjí od konkrétní sexuální identity. U lidí homosexuální orientace je míra rizika o něco nižší, a to 30 %. Naopak u transsexuálních a nebinárních osob se vysoké riziko objevuje až u poloviny z nich. Podobně je tomu u pansexuálů a asexuálů.

Mezi hlavní příčiny zhoršeného duševního zdraví LGBT+ komunity patří souběh vnějších i vnitřních faktorů. Mnohé z nich vycházejí z postavení LGBT+ lidí ve společnosti, například z diskriminace a stigmatizace. Nemusí se přitom vždy jednat o otevřené projevy nenávisti.

Reakce okolí mohou být méně nápadné, tzn. přehlížení, bagatelizace, nevědomé stereotypy nebo tabuizace identity. Tyto zkušenosti často vedou k tomu, že lidé skrývají svou identitu, a to i před nejbližšími. Dennodenní nejistota, strach z odmítnutí a absence pocitu bezpečí vytvářejí tzv. minoritní stres, dlouhodobé psychické napětí, které významně přispívá ke vzniku úzkostí, depresivních symptomů nebo psychosomatických obtíží.

Závažnějším dopadem může být tzv. internalizována homofobie. Je to stav, kdy člověk přejímá negativní předsudky a názory vůči LGBT+ komunitě, se kterými vnitřně nesouhlasí. Společenský tlak je ale silnější. Člověk s menšinovou sexuální orientací o sobě pak pochybuje, obviňuje se, nemá se rád. Skrývá svou orientaci proto, aby byl přijatý.

Tento jev je v odborné literatuře opakovaně spojován se zvýšeným výskytem deprese, úzkosti i sebevražedných tendencí, které souvisí s vnitřním konfliktem člověka.

LGBT+ lidé často čelí specifickým překážkám, které komplikují jejich přístup k odborné péči o duševní zdraví. Patří mezi ně především obavy z odmítnutí, nepochopení nebo negativních zkušeností, ať už s okolím, nebo přímo s poskytovateli pomoci. Tyto obavy nelze přehlížet a výrazně ovlivňují rozhodnutí, zda člověk odbornou pomoc vyhledá.

Prvním krokem je vytváření respektujícího, nediskriminujícího a otevřeného prostředí. Není to jen o postoji, ale i o odborné připravenosti. Poskytovatelé péče by měli být vzdělaní v tématech, která se LGBT+ klientů týkají. Důvěru u LGBT+ klientů je potřeba budovat cíleně a dlouhodobě. Školení a vzdělávání terapeutů, které by bylo soustředěno na to, jakým způsobem citlivě přistupovat k péči o LGBT+ klienty, dlouhodobě navrhuje i NUDZ.

Jednou z možností, jak získat potřebnou péči v oblasti duševního zdraví, která by splňovala zmiňované faktory, jsou digitální terapeutické programy. Ty dokážou eliminovat část obav, které by mohli LGBT+ lidé, kteří chtějí řešit své psychické obtíže, mít. Digitální terapie probíhá online a z pohodlí domova.

Člověk jí tedy může podstupovat v prostředí, ve kterém se cítí bezpečně. Tento typ terapie je navíc diskrétní a zprostředkovává jistou anonymitu, která klientovi umožňuje cítit se v rámci možností příjemně.

Naše terapeutické programy jsou určené především pro:

• Osoby s lehkými a středně závažnými psychickými obtížemi.
• Osoby pociťující typické příznaky psychických problémů.
• Ty, kteří nemají diagnostikovanou psychickou poruchu, ale mají zájem o preventivní péči.
• Lidi, kteří jsou si vědomi potřeby samostatné práce a jsou motivováni pracovat na svém aktuálním stavu

Na druhou stranu není vhodná pro osoby:

• V akutním stádiu psychické poruchy.
• Se sebevražednými úmysly.
• Které se necítí komfortně s prací na počítači.
• Mladší 18 let.
• S problémem se závislostí, pokud neabstinují po dobu alespoň půl roku