Syndrom vyhoření: co to je, jaké jsou jeho příznaky a jak z něj ven

Cítíte se neustále vyčerpaní nehledě na to, kolik spánku si dopřejete? Je pro vás problém najít motivaci do práce a ani vaše koníčky vás už nebaví tolik jako dřív?

Syndrom vyhoření je v dnešní době častým psychologickým problémem, který trápí přibližně každého pátého Čecha. V případě, že není řešen, významnou měrou zhoršuje kvalitu života a může zasahovat také do fyzického zdraví.

Nejúčinnější cesta z jeho spárů kombinuje psychoterapii a změny v životním stylu. U vyšší závažnosti, která je provázána s úzkostí a depresí, se na tyto symptomy mohou také předepisovat psychofarmaka.

Ve článku se o syndromu vyhoření dozvíte užitečné informace. Můžete také zhlédnout video s naší terapeutkou, stačí se na webu bezplatně registrovat a přejít do sekce Videa a webináře.

„Stres je normální reakcí na každodenní tlaky, ale může se stát nezdravým, když naruší vaše každodenní fungování. Stres zahrnuje změny ovlivňující téměř každý systém těla, ovlivňuje to, jak se lidé cítí a chovají.“

Všechny uvedené příznaky mohou významně ovlivňovat pracovní výkonnost. Psychické zdraví svých zaměstnanců by tedy mělo být pro firmy jednou z hlavních priorit. Realita však často není tak růžová – a spousta společností své pracovníky nadále tlačí k téměř nadlidským výkonům.

Mezi jedny z přímých negativních následků syndromu vyhoření v pracovním prostředí patří:

● Vyšší míra absencí – vyhoření vede k častějšímu čerpání nemocenské a sick days v důsledku zhoršené imunity.

● Zvýšená fluktuace zaměstnanců – zaměstnanci, kteří pociťují vyhoření, častěji mění práci, což firmám zvyšuje náklady na nábor a školení nových pracovníků.

● Zhoršení péče o klienty – zaměstnanci mohou ztrácet trpělivost a empatii, což vede k poklesu spokojenosti zákazníků.

● Šíření špatné nálady – negativní nálada se šíří v týmu, což narušuje spolupráci a snižuje pracovní morálku.

● Snížená efektivita a kvalita práce – vyčerpaní zaměstnanci ztrácejí koncentraci, což vede k chybám a pomalejšímu výkonu.

● Ztráta kreativity – vyhoření zaměstnanci mají sníženou schopnost přicházet s novými nápady, což může zpomalovat růst firmy.

Ve společnosti do jisté míry stále panuje přesvědčení, že syndrom vyhoření se týká výhradně psychicky slabších jedinců. Opak je pravdou, často totiž trápí lidi, kteří jsou vysoce výkonní, mají vysoké nároky na sebe nebo na své okolí, případně jsou nadměrně pečující. Dle dat z roku 2016, která publikovala VZP ČR, trpí syndromem vyhoření každý pátý Čech. Realita je však s největší pravděpodobností ještě více alarmující, protože významných stresorů ve společnosti v posledních letech stále přibývá.

Psychické vyhoření se týká převážně:

● schopných, ambiciózních a zodpovědných lidí,

● pečujících profesí nebo profesí v častém kontaktu s ostatními lidmi (zdravotníci, psychologové, sociální pracovníci, právníci, kriminalisté),

● neformálních pečovatelů,

● studentů, špičkových sportovců, novinářů.

20–30 % profesionálů, kteří pracují s lidmi, se alespoň jednou v životě setkalo se syndromem vyhoření (Stock 2010; Kallwass, 2007).

Zatímco stres a úzkost zažívá na pravidelné bázi skoro každý z nás, syndrom vyhoření určitou část populace během jejich života úplně mine. To může být dáno jejich příznivými okolnostmi, přirozeně větší odolností vůči stresu, vhodně nastavenou rovnováhou mezi pracovním a osobním životem, zdravým životním stylem a dalšími faktory. Rizikové faktory vzniku syndromu vyhoření jsou dalekosáhlé a zahrnují jak vnitřní osobnostní predispozice, tak vnější vlivy pracovního i osobního života.

Syndrom vyhoření je pro nás nebezpečný i kvůli jeho plíživému, mnohdy nenápadnému rozvoji. Přicházející příznaky může člověk bagatelizovat nebo je svádět na jiné, často banální příčiny. Celkový proces probíhá v několika fázích, které se prohlubují a začínají výrazně zasahovat do pracovního výkonu a celkové kvality života. Pojďme si konkrétní fáze syndromu vyhoření popsat ve spojitosti s prací, kde také nejčastěji vzniká.

1. Idealistické nadšení.

Jsme plní elánu a nadšení pro práci. Oplýváme vysokým výkonem, kreativitou a nápady. Toužíme pomáhat druhým za každou cenu, často i na úkor osobního života.

2. Stagnace.

Starosti a pracovní nároky nás začínají přetěžovat. Ztrácíme lehkost při plnění úkolů, vyhýbáme se složitým úkolům a začíná růst napětí, které vede k podrážděnosti a narušení pracovních i osobních vztahů.

3. Frustrace.

Objevují se myšlenky jako „klienti se mnou manipulují“ nebo „všechno mě štve“. Jsme chaotičtí, nedokážeme se soustředit na jeden úkol a naše frustrace narůstá.

4. Apatie.

Ztrácíme motivaci a energii. Děláme jen to nejnutnější a začínáme se odcizovat kolegům i klientům. Šíříme negativní náladu, ztrácíme trpělivost a začínáme cítit dopady na své fyzické zdraví.

5. Syndrom vyhoření.

Dochází k úplnému vyčerpání organismu. Neovládáme své emoce, máme potíže se spánkem a ztrácíme naději na lepší zítřky.

V rámci našeho stresu si osvojujeme obranné stavy mysli – módy. Jak je rozpoznat a pracovat s nimi se naučíte v našem terapeutickém programu Syndrom vyhoření.

● Trvalý pocit únavy a vyčerpání. I když se dobře vyspíte, stále se cítíte unavení. Nepomáhá ani volný víkend a často ani dovolená. Vaše tělo už nedokáže tolerovat tlak, který je na něj neustále vyvíjen.

● Ztráta motivace a elánu. Kdysi vás práce bavila a motivovala, ale teď ke každému pracovnímu dnu přistupujete s odporem. Nedokážete najít nadšení pro úkoly, které jste dříve zvládali s radostí a máte tendenci prokrastinovat.

● Pocit zbytečnosti a frustrace. Máte pocit, že vaše snaha nikam nevede a že i přes veškeré úsilí nevidíte žádný smysluplný výsledek.

● Zhoršená koncentrace. Máte problém soustředit se i na jednodušší úkoly. Ztrácíte pozornost, snadno se rozptýlíte a děláte více chyb než dříve. Zhoršená efektivita přináší další stres.

● Emocionální odtažitost. Cítíte se „odtrženi“ od své práce, kolegů nebo klientů. Nedokážete se dobře vcítit do druhých, často reagujete ironicky nebo s apatií.

● Nespavost a změny ve spánkovém režimu. Máte potíže s usínáním, v noci se často budíte, nebo naopak spíte nadměrně dlouho.

● Změny v chování a náladě. Vaše nálada je jako na houpačce, často jste podráždění, naštvaní nebo emocionálně rezignovaní. Máte pocit beznaděje nebo sklon k pesimismu, který ovlivňuje jak vaši práci, tak osobní vztahy.

Pokud nejsou výše uvedené varovné signály včas rozpoznány a řešeny, syndrom vyhoření může způsobit dlouhodobé následky, včetně středně závažné až závažné deprese. Cesta ven je pak mnohem komplikovanější, než kdybychom vyhoření zachytili v jeho počátcích – naše „růžové brýle“ nám to však často znemožňují.

Prevence syndromu vyhoření se skládá z několika kroků, které souvisejí se správnou organizací práce, celkovým životním stylem a technikami pro zvládání stresu.

Mgr. Jiřina Maršálková, psychoterapeutka se specializací na kognitivně-behaviorální terapii, sestavila krabičku první pomoci proti syndromu vyhoření. Tu můžete využít kdykoliv, když cítíte, že na vás začíná doléhat pracovní stres nebo první příznaky vyhoření.

Pakliže už syndrom vyhoření pociťujete, je důležité jednat včas, aby nedošlo ke zhoršení stavu. V první řadě si přiznejte, že něco není v pořádku – mnoho lidí si nechce tuto realitu připustit a snaží se nadále fungovat stejně.

U méně závažného psychického vyhoření si můžete pomoci prostřednictvím tipů, které jsme uvedli v sekci související s prevencí. V ostatních případech doporučujeme vyzkoušet kognitivně-behaviorální terapii, kterou s Mindwell můžete absolvovat z pohodlí svého domova. Skládá se z vědecky ověřených metod a v mnoha studiích byla prokázána jako nejefektivnější cesta ke zmírnění příznaků deprese, úzkosti a syndromu vyhoření.

V programu Syndrom vyhoření se společně zaměříme na to, jak naše vlastní prožívání a chování ovlivňuje náš stav a ukážeme si, že vyhoření můžeme mimo jiné předcházet také pomocí práce s myšlenkami. Ty mají totiž vliv na naše emoce, tělesné pocity a chování. Postupně je „přeprogramujeme“ tak, aby k vyhoření nadále nepřispívaly.

Také se naučíte asertivní komunikaci, která výrazně zvyšuje spokojenost v práci i osobním životě. Jedná se o perfektní nástroj, jak nastavit rozumné hranice, které pomáhají předcházet chronickému vyhoření.

V neposlední řadě si ukážeme, že zdravý životní styl a péče o sebe jsou tou správnou cestou ke zlepšení vašeho stavu.

Terapie od Mindwell probíhá interaktivní formou, kdy si vyplňujete jednotlivá cvičení na základě vašich prožitků, a získáváte tak komplexní náhled do vašeho syndromu vyhoření.

Mindwell nabízí systematické řešení jak se dostat z deprese, úzkosti nebo syndromu vyhoření. Díky unikátní asynchronní péči v České republice je odborná péče o duševní zdraví dostupná bez čekání na termín, z pohodlí domova a s důrazem na soukromí. Programy jsou založeny na principech kognitivně-behaviorální terapie (KBT).